17. listopadu 2015

Richard Mason – Požitkář


Recenze na knihu, kterou někteří přirovnávají k Padesáti odstínům. Čím to, že se nedostala do rubriky Na vlastní nebezpečí? To si přečtěte sami... :-)

Knihu Požitkář od autora Richarda Masona vydalo nakladatelství Leda. Titul vyšel v roce 2015 a přeložila jej Jana Jašová.

Oficiální anotace: Amsterdam v roce 1907. Zlatý věk vrcholí, světovou válku si nikdo neumí
představit a do přepychového domu holandského velkopodnikatele nastupuje domácí učitel, aby se staral o syna postiženého nutkavými běsy. Jenže Piet Barol, mladík z provinčních poměrů, má méně ušlechtilé úmysly: hodlá se vyšvihnout mezi elitu a podělit se s ní o hédonistický způsob života. Spoléhá přitom jak na své fyzické přednosti, tak na vemlouvavost a licoměrnost. Nakolik mu však bude po vůli magnátova choť, kterou si vybral jako nástroj svého vzestupu, a nakolik se její manžel projeví jen jako slepý paroháč?
Ve svém nejnovějším románu Richard Mason zpracovává věčné stendhalovské téma kariérismu a provoz v salonu, ložnicích i v kuchyni rejdařova domu sleduje jako prvotřídní voyeur i vynikající stylista. Jak spolu v zjemnělém ovzduší secese souvisejí náhoda s předurčením, kalvinistické odříkání s láskou k tomu či onomu pohlaví a vášnivý sex s představou dobra? Odpověď dá tento znamenitý, čtivý a napínavý portrét "La Belle Époque".

***

Začátek příběhu nás přivádí do Amsterdamu na počátku dvacátého století. V té době se mladý a ambiciózní Piet Barol vydává na konkurz domácího učitele do rodiny zámožného velkopodnikatele. Ačkoliv mladík pochází z poměrů, které by se za honosné daly označit jen velmi obtížně, na paní domu ihned udělá dojem. Kromě dostatečného nadání v okruzích, které by měl jako domácí učitel splňovat, mezi jeho přednosti totiž patří i lákavý vzhled a pokročilá schopnost svádění.

Jacobina Vermeulen-Sickertsová patří mezi počestné ženy. Poté, co najme nového učitele pro svého malého syna Egberta, jež se jen velice nerad odvažuje vycházet z domu, sama sobě přizná, že možná udělala chybu. Mladíka si ovšem ihned oblíbí i její bohatý manžel Maarten, a tak nemá na výběr a musí čelit každodennímu pokušení. Po mnohaletém odmítání ze strany chotě takové zkoušce ale odolá jen málokterá…

"Zujte mě," požádala. "Lentement."
S nesmírnou jemností ji vyprostil ze střevíců. Pak jí pozvolna přejel dlaní po lýtkách až pod kolena, aby mohl rozepnout podvazky. Při tom se podobně jako mezzosopranistka zachvěla. S předstíranou vážností jí stáhl punčochy, třebaže se ve skutečnosti cítil značně nejistě. Neměl zdání, co všechno mu dovolí, a připadalo mu, že v tom nemá jasno ani ona. Pak jí se zvířecím zaúpěním, které Jacobinu nepopsatelně vzrušilo, vyhrnul sukni až nad kolena a zanořil hlavu mezi ně.
Maarten patří mezi muže velmi silného duchovního ražení. Má za to, že veškeré jeho úspěchy pramení právě z toho, že je mu Bůh nakloněn. Velkou část svých příjmů proto vkládá na dobročinné účely. Ačkoliv takto pomáhá mnoha potřebným, problémy ve své vlastní rodině neúmyslně přehlíží. Ke zmínce stojí i fakt, jakým nepochopením trpí vůči vlastnímu synovi, kterého má Piet nejen učit, ale také "spravit", aby byl normální… jedná se zkrátka o takovou tu dobrou, nicméně slepou postavičku.

Většina příběhu se odehrává v jednom zámožném domě na předměstí Amsterdamu. Kniha ale dovoluje přinejmenším okrajově nahlédnout i do jiných zemí, než bylo tehdejší Holandsko. Spolu s Vermeulen-Sickertsovými tak načas odcestujeme do Ameriky, kde budeme sledovat dočasný krach jedné z největších bank, krátce si procestujeme Francii a dlouhé chvíle budeme moct strávit i na zámožném plavidle Eugénie při cestě do Kapského Města.
Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že hlavním a nejvíce řešeným tématem je v knize sex, pokušení a další podobné světské požitky, není tomu tak. Vyskytují se zde postavy, které nám to oživují. Jednou z těch zajímavějších je například Egbert se svými vnitřními běsi. Dále sledujeme rodinná dramata, vznik i zánik nových přátelství, nejrůznější intriky a samozřejmě již zmíněné fyzické náklonnosti. Ústřední hrdina na mě ze začátku působil jako takový ulízaný hejsek, ale jde poznat, že přece jen nějaké schopnosti měl. Trošku to evokovalo ideu splněného amerického snu… Pietovi prostě vycházelo všechno! Jen ke konci už mi zase lezl na nervy, ale to je těžké. Zdá se, že s hezkou tváří, dostatkem ambicí a velkým sebevědomím jde někdy hory přenášet.

Dále bych chtěla upozornit, že pokud jste jakkoliv proti homosexuálním praktikám, vztahům, homosexuálům samotným, raději knihu nečtěte. Přijde mi, že tady bylo přetepleno. :-)) (Já to ale nijak neshazuji, právě naopak…)

Celkově bych ohodnotila rozhodně kladně. Sice se nejedná o žádné průlomové dílo, ale jelikož to někdo srovnával s knihou Padesát odstínů šedi, musela jsem své hodnocení značně pozvednout. Oproti této… literatuře… by si Požitkář rozhodně zasloužil plný počet. Svou vynikající jazykovou a dějovou výstavbou a rozmanitostí některých charakterů a situací díla podobná Padesáti odstínům zdaleka předčí. Ani náhodou nejde o pouhopouhou plytkou oddechovku.

***

Mé díky opět náleží nakladatelství Leda za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud si knihu budete chtít zakoupit, můžete tak učinit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat